Nejsme nostalgici plačící po starých časech. Jsme pragmatici.

Politik by měl jít příkladem a hlava státu obzvlášť. Copak již neexistuje zákon, který hovoří o trestním stíhání každého, kdo narušuje mravní výchovu mládeže? 

V politiky budu věřit až tehdy, až se z nich stanou úctyhodní profesionálové, kteří budou mít na srdci blaho země, kterou zastupují a politika pro ně bude prací pro "obec a stát". Zatím z této lidské společenské signatury dělají fax pas - voličům je to tlumočeno "k politování." 

Voliči zatím umí jen v hospodě mezi půllitry piva bušit pěstí do stolu a nebo na "pavlačích" vytvářet primitivní teorie o prospěšnosti čtvrté defenestrace.

Milí soukmenovci, spoluob(v)čané, čas běží. zapomeňte na teorii lineárního vývoje dějin alá K. Marx. Naše zkušenost nám jasně říká, NEFUNGUJE TO. Vraťme se zpět ke kořenům. Rodina byla základní jednotkou státu. To je dle mého přirozený řád lidské společnosti. 

Na vrcholu stojí panovník - ať se vám to líbí nebo ne, protože ten stejně jako otec i v té nejmenší rodině pamatuje na časy vzdálenější než je volební období. Svému nástupci chce dům, statek, palác a nebo zemi předat v co nejlepším stavu. Proto jsem a budu příznivcem monarchie - konstituční s vyššími pravomocemi panovníka. Ten by svou zemi mimochodem logicky nenechal rozkrást. 

Směřuje-li zde vývoj k anarchii, to si obrázek udělejte sami.