Restituce šlechtického majetku: Lobkowiczové

Restituce šlechtického majetku: Lobkowiczové

vydáno:

aktualizace:
26.01.2004 15:01

Historie rodu: Český šlechtický rod, jehož kořeny sahají do 14.století. Jeden z potomků rodu, Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic získal obrovský majetek díky pobělohorským konfiskacím a další vyženil sňatkem s Polyxenou z Pernštejna. Lobkowiczové hráli historicky důležitou úlohu v české a evropské politice, byla mezi nimi knížata Svaté říše římské, nejvyšší kancléř Království českého, řada z nich byla držiteli Řádu zlatého rouna, nejvyššího vyznamenání habsburského domu. Od poloviny 18. století existují na sobě nezávislé dvě lobkovické knížecí rodiny - mělnická a roudnická, z níž se dále oddělily větve křimická a dolnobeřkovická. Za druhésvětové války odmítli Lobkowiczové kolaboraci, Maxmilián spolupracoval s exilovou londýnskou vládou. Po roce 1948 někteří příslušníci rodu zůstali ve vlasti, jiní emigrovali. Po listopadu 1989 vstoupilo několik členů rodu do aktivní politiky.

 
foto

Budova německého velvyslanectví v Praze - Lobkovický palác ve Vlašské ulici na Malé Straně. ČTK Ruml Miloš

 

Hlavní sídla rodu v Čechách

Hořín, Mělník, Bílina, Lobkovice, Drahenice, Křimice, Dolní Beřkovice, Roudnice, Nelahozeves, paláce v Praze na Hradčanech a na Malé Straně

Příslušníci rodu nejvíce spjatí s restitucemi

fotoJiří Lobkowicz * 23.4.1956, Curych (Švýcarsko)

Pochází z mělnické větve rodu. Syn Otakara Lobkowicze, který před komunistickou hrozbou odešel v roce 1948 z mělnického panství do emigrace. Žil ve Švýcarsku, pracoval v bankovnictví. Do vlasti se Jiří Lobkowicz s rodinou vrátil v únoru 1990. V letech 1990 až 1992 působil jako poradce federálního ministra hospodářství. Byl členem ODS, později Unie svobody. V říjnu 2001 stál u zrodu nové politické strany Cesta změny a stal se jejím předsedou. Pochází z mělnické větve Lobkowiczů, která zdědila Mělník a další tři zámky, vinice a zemědělskou půdu. Správou mělnického zámku a vinařství pověřil manželku Bettinu Lobkowicovou, jež je ekonomka a pochází ze Švýcarska.

fotoWilliam Lobkowicz * 1962, Boston (USA)

Pochází z roudnické větve rodu. Vnuk Maxmiliána Lobkowicze, prvorepublikového diplomata, který za druhé světové války pracoval pro exilovou vládu v Londýně a po únorovém převratu v roce 1948 byl nucen opustit Československo. William studoval na Harvardově univerzitě, později pracoval jako bankovní úředník. Do Československa přesídlil v roce 1991. Spravuje část rodinného majetku Lobkowiczů v ČR zahrnujícího několik zámků a hradů, vinné sklepy a pivovar. Je ženatý a má dvě děti. Pochází z roudnické větve Lobkowiczů, jíž byl vrácen například zámek v Nelahozevsi a v Roudnici nad Labem na Mělnicku nebo pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku. Současným vlastníkem majetků roudnické větve je otec Williama Martin Lobkowicz. V roce 2003 byl zástupcům roudnické větve vydán Lobkovický palác v Praze na Hradčanech.

fotoK dalším představitelů rodu patří současní či bývalí zákonodárci či politici Jaroslav Lobkowicz (KDU-ČSL, pochází z křimické větve) či Michal Lobkowiz (Unie svobody-DEU, pochází z dolnobeřkovické větve).

Majetek vrácený rodu v restituci

Počtem restituovaných nemovitostí patří Lobkowiczové mezi nejvýznamnější české rody. Znovuzískáním 16 zámků, starožitností a rozsáhlých pozemků se rodina Lobkowiczů stala jedním z největších vlastníků v zemi.

Vrácené zámky

fotoNelahozeves (Mělnicko)

- renesanční zámek vrácen roudnické větvi. V roce 1996 zde Lobkowiczové otevřeli galerii shromažďující rodinnou roudnickou sbírku umění, která obsahuje vzácná malířská díla, mimo jiné Breughelovu Senoseč, Canalettovu Slavnost na Temži, obrazy Cranachovy a Rubensovy. Sbírku Lobkowiczům vrátila Národní galerie.

Roudnice nad Labem (Mělnicko)

- barokní zámek

Mělník

- vrácen v roce 1992 tehdy sedmasedmesátiletému Otakaru Lobkowiczovi, ten jej převedl na syna Jiřího. Jiří Lobkowicz svěřil správu majetku manželce Bettině. Bettina Lobkowiczová, jež je původem Švýcarka, se rovněž stará o vinařskou část majetku rodiny Lobkowiczů.

Dolní Beřkovice (Mělnicko)

Hořín (Mělnicko)

Křimice (Plzeňsko)

Bílina (Teplicko)

hrad Střekov (Ústecko)

Další vrácené nemovitosti

Lobkovický palác v Praze na Hradčanech

- vrácen v roce 2002, majetek zástupci rodu převzali v dubnu 2003

Další vrácený majetek

pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku (roudnická větev)

vinné sklepy a vinařství v Mělníku

zámecké vinařství v Roudnici nad Labem

lesy v severních a středních Čechách

Vrácené nemovitosti, které však později změnily majitele

Zámek Vysoký Chlumec u Sedlčan na Příbramsku (získala v restituci roudnická větev rodu, ale v r.1998 jej prodala hraběcímu rodu Arco z Německa; konkrétně: původní majitel William Lobkowicz nemovitost prodal svému bratranci Arco Zinnebergovi; ten koupil na Sedlčansku od Lobkowicze i jeho lesy a další majetek)

Zámek Jezeří na Mostecku (v minulosti zdevastovaný objekt Lobkowiczové později vrátili, přesněji darovali státu)

Lázně v Bílině (Wiliam Lobkowicz je v roce 1997 prodal)

Některé restituční kauzy Lobkowiczů

Spor o Lobkovický palác v areálu Pražského hradu (Spor uzavřen ve prospěch Lobkowiczů)

O vydání paláce žádal potomek posledního majitele Martin Lobkowicz, nárok u Správy Pražského hradu uplatňoval jeho syn William. Lobkowiczové vyhráli soudní při koncem roku 2002, palác převzali na jaře následujícího roku. Objekt patřil rodině v letech 1642-1952. Vrácení Lobkovického paláce v restituci umožnilo rozhodnutí Ústavního soudu z března 1999. Soud tehdy zrušil část zákona o mimosoudních rehabilitacích, která zakazovala vydávat jejich původním vlastníkům věci prohlášené za národní kulturní památku.

Autor: 
www.ctk.cz